Pevnosti

V dřívějších dobách bylo normální své děti učit doma. To však vykazovalo obecně více problémů než užitku. Byla nejen vysoká nesrovnalost ve znalosti jedinců, jak na poli vědomostní, tak jejich schopností a kontrole sami nad sebou.

Dospívající z bohatých rodin si mohli dovolit kvalitní domácí výuku, ale děti z méně majetných rodin na tom byli poněkud jinak. Šlo o to, že v chudších rodinách bylo zvykem, že všichni, kdo mohli se podíleli na chodu domácnosti a přispívali svojí prací. Děti nebyly výjimkou, proto často místo vzdělávání tvrdě pracovali za minimální mzdu.

Královské rodině tyto fakta ovšem byla známá, a i když se několik hlav spojilo dohromady, nikdo nedokázal přijít na to, co s tím. Problém totiž nebylo jen zanedbané vzdělání, ale hlavně chaos. Ten se týkal, jak celkového počtu dětí, tak dospívajících, u kterých se začala projevovat magie. Pro tyto faktory bylo velice těžké hledat zatracené, protože samotné rodiny většinou své postižené blízké nenahlašovali. To ovšem napomohlo kriminalitě v určitých oblastí, kde žila větší populace kouzelnického druhu.

V době, kdy na trůn usedl rod Elistonů (víl), nebo přesněji královna Madeleine Elistonská (poslední královna tohoto rodu), se zhotovil návrh na sestavení pevností, které měli sloužit jako útočiště a vzdělávací centra pro dospívající kouzelníky a kouzelnice.

Tohoto velice těžkého a nedokončeného nápadu pověřila muže „s dětskou tváří“, rebelanta a velkého kritika společnosti Victora Woostra. Jednalo se o kouzelníka z mocného rodu, který vynikal nejen svými vědeckými a architektskými výsledky, ale převážně aférkami a nešvary, kterými byl ve vysokých kruzích pověstný.

Úkol, který by za jiných podmínek odmítl, avšak tentokrát mu za jeho činy hrozila vazba, přijal. A po měsících plánování se rozjel za svými sourozenci, se kterými nebyl již roky v kontaktu a pověřil je jistými pomocnými záležitostmi.

Jeho plánem totiž nebylo postavit pouze jednu pevnost, kde by dospívající kouzelníci strávili několik let svého života a vzdělávali se, ale tři pevnosti, které by měli jiné přednosti. Pokusím se vysvětlit krátkou říkankou vyprávěnou po generace mezi bytostmi:

Ten, kdo do Elesnartu kráčí,

Moudrost proň největší dar.

Drawaitgon může zdát se chudý,

Ale s laskavostí je každý pán.

A moc staví Stínlarintu hradby,

Útočiště pro ty, co potenciál mají.

Dá se říci, že dle těchto a ještě jiných vlastností se později rozdělovali budoucí učni do pevností.

Victor Wooster zajistil, aby každý z jeho sourozenců vybudoval jednu z pevností, tedy až na Quieda Woostra, který se zaměřil na vybudování center pro víly. Nejstarší dcera rodu Woostrů a oblíbená spisovatelka vybudovala Elesnart, sídlící na nejsevernějším bodu Elindorfu. Pevnost se pyšní nejen svými vlastnostmi, ale také absolventy na vysokých postech.

George Wooster, straší bratr Victora se naopak velice zdráhal na tomto úkolu podílet a byl rozhodně proti tomu, aby byla někomu odpírána svoboda. Díky těmto přesvědčením začala výstavba až o pět let později na území Tiwestru (obýváno převážně apsingy). George nově vzniklou pevnost pojmenoval po svém zesnulém synovi – Drawaitgon, kde několik let po otevření sám působil a kde nakonec také zemřel.

Poslední a nejdůležitější pevnost si vzal na starost sám Victor Wooster. Rozkládá se na vyvýšeném ostrově obklopeného démantovými vodopády, mezi Elindorfem a Leusickem. Pevnost se zaměřuje hlavně na dospívající kouzelníky, u kterých se v přijímací zkoušce prokáže potenciál, který uchazeče odliší od ostatních.

Samotný Stínlarint měl sloužit i jako centrum všech pevností, proto Victor Wooster vytvořil spletitou síť samo spouštěcích kouzel a uschoval ji do uzavřeného tmavého prostoru. Díky tomu přestala nejen fungovat základní pravidla fyziky, ale každému přítomnému se síť dokáže dostat do nitra, a vytvořit tak věrohodnou iluzi, kterou musí dotyčný absolvovat. Poté se již v izolované místnosti objeví výsledky zkoušky.

Victor Wooster však ani tuto pevnost sám nedodělal, protože po jedenácti půlrocích ze zdravotních důvodů zemřel ve Stínlarinském archivu s plány budov, ze kterých se později postavily chatky pro učně.

Slavnostní otevření pevností a také vyzkoušení nového speciálního spoje (dopravují se tím novicové a absolventi), byl posledním vrcholem královny Elistonské, kterým se zapsala do historie. A ani tato událost se neobešla bez prvo-posledního skandálu Victora Woostra. Zmíněný zesnulý, již osm půlroků po smrti, se rozhodl poctít svojí přítomností všechny hosti a být při slavnostním otevření. Hodně bytostí tím šokoval a pobouřil. Victor Wooster však vše odčinil, když velice osobitým způsobem vysvětlil celý chod síně iluzí a program pevností.

Na konci této velice povedené a zmatené prohlídky získala pevnost své pojmenování – Stínlarint.

Co se samotného programu pro učně týče, je to velice prosté.

Každý novic se musí přihlásit na různé aktivity, které splňují tyto kritéria: Vytrvalost, trpělivost, kreativita. Znamená to aspoň tři disciplíny, často to bývá rozřazené do kategorií sportu, hry na nástroj (či jiné) a nějakou kreativní činnost dle toho, co pevnost nabízí. Každá tato činnost napomáhá novicovi se připravit na dobu po splynutí. Díky vytrvalosti má jedinec snést více zátěže a neměl by nastat tak silný šok pro tělo po použití magické energie. Dostat svou magii pod kontrolu i pro nejjednodušší kouzlo není pro začátečníky nic lehkého, proto bylo do programu zahrnuto i cvičení vlastnosti trpělivosti. Co se týče disciplíny pro kreativitu, měla by vytvořit učni více prostoru. Je však jasné, že touto vlastností každý neoplývá, přesto je velice dobrá pro kouzelníky, kteří díky tvůrčí mysli dokážou z kouzel vytvářet něco krásného a nového (třeba jako Victor Wooster a jeho spletitou sítí).

Tímto však program pro novice nekončí. Každému začínajícímu je darován tzv. živý váček, ve kterém najde zkreslenou miniaturu žijící bytosti. O tuto miniaturu se musí jedinec starat a při nejlepším navázat kontakt. Tím se sám připraví k tomu rozumět své magii až propukne.

Když přijde doba splynutí je učeň více pod kontrolou, jak odborníků, tak starších učňů. Pod jejich dozory se nejen snaží naučit mít magickou energii pod kontrolou, ale také získává vědomosti v základech a praktických kouzlech.

A tyto zkušenosti střádá celých dvanáct půlroků.