Druhy ve Spojeném království Levitie

Vzhledem k tomu, že území SkL je velice rozmanité a obrovské, vyvinulo se zde několik druhů bytostí, které spolu žijí vzájemné symbióze. Dnes jsou již dokonce běžné smíšené závazky a rodiny. Průměrný věk všech bytostí se v současnosti pohybuje kolem 250 let (jeden rok má v SkL 6 měsíců). Zatímco dříve byl průměrný věk napříč druhy o něco rozdílnější, díky způsobu životního stylu, či volbě prostředí, ve kterém bytosti žily. Mohlo za to, že v tehdejších dobách žily druhy odděleně jen se svými. Mezi druhy panovala velká nedůvěra a poznání jiných bytostí bylo dlouho dobu nemyslitelné.

Hnutí „Odvrácené tváře“

Za postupné rozšíření informací a celého obeznámení všech druhů se zasloužilo hnutí umělců, vědců, badatelů, ale i obyčejných bytostí. Vydali k tomuto tématu řadu historických, odborných publikací, ale i krásné literatury.

První dílo patřilo básníkovi Renlegovi Hallifskému. Člověku, který nejen navštívil, ale sám strávil mezi jinými druhy nějaký čas. Jeho sbírka, kterou psal devět let se jmenuje Život odvrácené tváře, kde vznikla inspirace k názvu hnutí. Toto dílo obsahuje 298 básní, rozřazené do čtyř částí a ke každé z nich je uvedená krátká předmluva.

Sbírka, i když byla květnatě napsána a šlo o opravdu povedené dílo se setkala s nepochopením. Avšak většinou z důvodů, že čtenáři měli často problém rozeznat realitu od básníkovy fantazie. Proto byly později vydávány spíše odborné publikace.

Zajímavostí je třeba uvést, že pár jedinců, kteří ve svých dílech uváděli značnou opovržlivost k jiným druhům, byli nuceni svá díla přestat šířit a u některých musela být použita násilná síla, či trest určený vyšší mocí.

Pro většinu členů hnutí bylo nejjednodušší vydat se do Vilisentu, nebo Tiwestru. V těchto mocnostech se nacházel jen jeden druh. Avšak s těmito druhy šlo hůře navázat spojení, protože se jednalo a i dnes se jedná o velmi uzavřené komunity. Proto spoustu méně zdatných bytostí zůstávalo ve své zemi, kde se snažili najít oblasti obydleny jinými druhy.

Lidé

Lidi jsou velice rozmanití. Umí fungovat v kolektivu i žít samotářsky (apsingové být samostatní nedokáží).

V dřívějších dobách se druh lidí shromažďoval do kmenů, které mezi sebou bojovali o nejvyšší moc. Tato vlastnost se nakonec odrazila i v erbu Leusicku (v současnosti součástí erbu SkL), ve kterém byl lidský původ nejrozšířenější a nejmocnější.

Kouzelníci

Vypadají jako lidé, jsou stejně vyvinutí a charakterově i vzhledově rozdílní. Avšak po třiceti letech (raději připomenu, že zde má rok 6 měsíců, tedy v přepočtu po patnáctém roku) se v jejich nitru ukončí proces splynutí životní a magické energie. To vede k tomu, že jejich magie propuká na povrch na základě pudů, či vyvolání. Během let se kouzelníci učí ovládat, jak sebe, tak své umění. A u některých z nich se na základě genetických vlastností a výjimečně vnějších okolností může objevit vzácná schopnost (často známá pod pojmem potenciál). Velké procento kouzelnické populace tyto abnormální schopnosti objeví až na konci svého života, nebo vůbec.

Během let, kdy kouzelníci více a lépe dokázali svoji magii ovládat a kontrolovat, se u nezletilých, dá se říct dětí, začalo stávat, že se magická energie bez dokončeného procesu splynutí probudila. Na takovou situaci dítě nebylo dost silné ani vyvinuté. Dítě musí projít několika denní neustávající bolesti a často nepřežije. U těch, co v sobě najdou dostatek síly a přežijí, mohou vládnout silnou magickou energií, ale často ze všeho utrpení, které museli podstoupit zešílejí.

Víly

Víly se vyskytují pouze ženského pohlaví. Při narození chlapce se pak ve většině situací jedná o dítě lidského původu, proto jej na počátku věků měly tendence nechávat poblíž lidských oblastí. Avšak během času se naučily poslouchat mateřské pudy a lidské děti si nechávaly. Nejspíše tomu pomáhala i skutečnost, že ne každá bytost dokázala pohlédnout do vílích očí, či dokonce se do nich zahledět, zatímco vlastní dítě tuto schopno. Dle všeho bytosti při pohledu do jejich očí se často cítí odhaleni a začnou pociťovat blížící se nebezpečí. Toto je jeden z důvodů, proč v minulosti žádné kmeny nikdy nezaútočily na tento druh.

Víly naplňovaly svůj dlouhý život nasloucháním přírodě, která jim na oplátku umožňuje zachovat krásný mladý vzhled i ve stáří. Jejich věk se tedy určoval od pohledu velice těžko, než se roznesla teorie „barevných křídel“. Tato teorie se zakládá na pozorování víl různého věku. Přináší důkazy o tom, že vílám se v určité délce života mění barva křídel, která jiným bytostem pomáhá určit snáze věk. U dětí jsou to zářivé jarní barvy, u dospívajících se mění do barev podzimu, dospělí se pyšní modrými barvami. Starší víly mívají křídla v tmavších barvách, až je na sklonku života mají zcela černé.

Trpaslíci

Jeden z druhů, který se zdržuje převážně na svém území ve Vilisentu. Sídlí v horách, kde schraňují obrovské nerostné bohatství. Trpaslíci jsou proto známý nejen svoji pilnou pracovitostí, znalostí v oboru, ale také velkou chamtivostí (samozřejmě existují výjimky). Nikdo do dnes netuší, kolik je celková populace tohoto druhu, protože spoustu z nich nevyšlo na denní světlo. Avšak je známo, že trpaslíci mají velice vyvinutý společenský systém, kde se skupiny, dle části území, specializují na něco jiného. A v každém takovém sektoru se vyskytují 3-4 rody, díky kterým se dá určit každého trpaslíka původ. A i přes to, že mocnost Vilisent uzavřelo smlouvu o „sjednocení“, patří do korunní rady a má v moci všechny finance, jeho obyvatelstvo má svého vladaře, tradice i jiné božstvo.

Trpaslíci mají často střední výšku (cca 145 cm). Vysoce postavení ve společnosti bývají často zavalitější a méně schopnější tvrdé práce.

Apsingové

Nacházejí se na území Tiwestru, který zůstal nejvíce přírodně zachovaný. Apsingové se shlukují do velkých skupin, kde jsou všichni bráni jako rodina, jsou si všichni rovni a nikdo nemá potřebu skupinu vést. Tento druh se zaměřuje převážně na rostlinou výrobu, (je díky rozmanitosti území a možnosti pěstování vše různých rostlin velice úrodná), ke které má přístup každý. Tímto si po mnoha letech dokázali s podporou jiných bytostí, kterým projevili důvěru, vybudovat největší řetězec čaje koření a kávy.

Z hlediska charakterového jde o vcelku snadno zmanipulovatelného primitivního tvora, vysoké postavy, která má lehce nazelenalou kůži, díky které se snadno schová v přírodě před útočníky. Jejich zvláštností je, že dokáží mluvit pouze ve verších.

V pozdější době se však objevil podřadný druh apsingů, který tuto schopnost postrádá a vlastnostmi se více podobá lidem. Tento druh vznikl díky pár smíšeným vztahům člověka s apsingem (který se odpojil od své rodiny – výjimka potvrzuje pravidlo). Tento druh se nachází spíše mimo území Tiwestru, kde žijí jako jiné druhy. Obecně jsou řazeni do kategorie apsingů, mohou být voleni do korunní rady (bezvýhradně tak bývá, protože původní apsingové jsou opravdu velice uzavření), toto postavení má však velká úskalí, které je založeno právě na uzavřenosti apsingské komunity, která tyto poloviční apsingy neuznává jako sobě rovné a opovrhuje jimi.