Roky a měsíce

Rok má ve Spojeném království Levitie šest měsíců. Tyto měsíce se oficiálně určují dle počtu úplňků.

Pro vysvětlení:

Dříve pro obyvatele nebylo důležité, jaký je zrovna měsíc. Zajímaly je pouze svátky a jaký je zrovna rok, avšak z hlediska historiků, úředníků, novinářů a pár dalších, se tato neschopnost určit třicet dní jménem, jevilo jako velký problém. U starých novin šlo stěží rozpoznat, zda se jedná o výtisk ze začátku roku, nebo konce. Jiní si zase stěžovali, že není jasné, kdy se stala jaká událost, a různě tomu podobné. Proto se několik vědců snažilo přijít na jev, který se stále opakuje, a kterého si každý všimne. Až jednoho dne, někdo do redakce Nurilských listů anonymně napsal o cestě dorůstajícího měsíce do podoby úplňku každého třicátého dne. Tato zpráva obyvatele SkL nadchla natolik, že se rozhodli měsíce pojmenovat počtem úplňků (úplněk první, úplněk druhý, úplněk třetí, …, úplněk šestý a tento koloběh zase od znova).

Samotný rok, jak už víte má tedy šest úplňků, avšak to není pro obyvatelstvo tak podstatné, jako označení pro daný rok. Ze zásady se každých šest měsíců označuje buď jako zimní, či jarní období/rok, které je zakončeno slavností.

Slavnost nového roku

Zimní slavnost

Poslední den v roce se ve větších městech koná slavnost, na které se sejdou bytosti z širokého okolí. Často se celá akce koná v sídlech významných rodin, či na jiných jejich usedlostech. Účelem takových slavností je rozloučit se s daným rokem a společně vkročit do toho nového. Při takových příležitostech je tradicí založení obřadního ohně. U toho bytosti mohou na kousek kůry napsat svá předsevzetí na nový rok, či tajná přání, a poté vhodit kůru do plamenů, čímž své tužby zpečetí.

Při těchto slavnostech samozřejmě nechybí proslov, na který většinou navazuje bytost, která byla na akci pozvána tzv. „vzácný host“. Po této ceremonii se začíná oslavovat, kdy hosté pijí, hodují, tančí a baví se.

Důležité je také říct, že při zimních slavnostech, je do programu zařazen maškarní bál. Škrabošky, které jsou velmi oblíbenou záležitostí, mají odkazovat na historické zimy, kdy bytosti měly obličeje zakryté maskami proti sychravému počasí a mrazu.

A celá tato akce vrcholí monumentálním ohňostrojem, který se koná na počest nového jarního roku.

Jarní slavnost

Posledním dnem jarního roku bývá den rovnodennosti. Pro tuto důležitou událost se vybírá posvátné místo (většinou chrámy, posvátné kameny), kde vše proběhne.

Oproti zimním slavnostem, kde po ohnivé tradici, dochází k proslovu a pak k veselí ve formě maškarnímu bálu, se při jarních oslavách po obřadním ohni vzdává úcta Pramatkám a Chráněncům. To probíhá v tichém obcházení oltáře/posvátného kamene, někdy i za přednesu modliteb, kdy každý v duchu vzdává úctu Pramatkám a jejím následovníkům. (Různé výzkumy dokázaly, že při tomto úkonu dochází k očištění duše, ale to je jen má osobní poznámka.) Po této tradici, se mohou bytosti vzdálit k připraveným stolům s pohoštěním, kde proběhne slavnostní proslov, po kterém propuká veselí.

Obě tyto slavnosti jsou pro některé bytosti ukončeny speciálním spojením, které dospívající kouzelníky a kouzelnice přepravuje do pevností, a pro jiné slavnosti končí až ve chvíli prvního paprsku slunce.

---

Zde můžete pro představu vidět výstřižek z oblastních novin, z jarního roku 811 p. p., úplňku prvního, kdy město Naipala navštívil sir Francis de Marge, rodák onoho města, dobrovolník za válečných nepokojů, spisovatel a mimo jiné i zakladatel několika příspěvkových organizací.